Něco o mě

Pár lidí si mi už stěžovalo, že tu není nic o mě a tak sem tedy něco napíši :-)
Jmenuji se Jana a narodila jsem se v roce 1986, studuji VŠCHT. Bydlím na Praze-západ a do Prahy to mám jen kousíček. Jsem nejmaldší ze 6-ti dětí. Mám ještě 2 sestry a tři bratry, přičemž nejstarší sestře bylo 17 let, když jsem se narodila. Nejmladší z mých sourozenců, Lence, je 30 let.
Už odmalička mám ráda koně, ale z některých důvodů (o kterých se zde nebudu rozepisovat- někteří vědí), jsem s nimi nikdy nemohla pracovat.
Takže moje láska a obdiv k těmto ušlechtilým zvířatům, spočívala ve čtení všech koňských knížek, které mi přišly pod ruku, sbírání koňských pohledů či samolepek prvního alba Koně a poníci a sledováním všech seriálů, filmů či dokumentů s koňskou tématikou.
Když jsem byla malá, alespoň občas jsem se svezla na pouťovém poníkovi.
Další fáze mého kontaktu s koňmi proběhla v roce 2003, kdy jsem se sestrou neplánovaně navštívila Výstavu koní na Císařském ostrově.
Potřebovala napsat referát do školy a tak jsme vyrazily na Výstaviště do Mořského světa. Tam jsme byly asi dvě hodiny, a pak jsem jí ukecala ať vyrazíme na koně. A vyšlo to. Tuto výstavu jsem navštívila ještě v roce 2003, 2004 a 2007.
V roce 2005 jsem navštívila hřebčín Kladruby nad Labem a tyto barokní koně jsem začala mít velmi ráda. Od té doby patří k mým nejoblíbenějším koním právě težší plemena jako jsou Kladrubáci, Frísani, Andalusani a Berbeři. Až na jednu výjimku, ale o té později.
V roce 2006 jsem za úspěšně složenou maturitu na SPŠPT Podskalská dostala digitální fotoaparát Panasonic DMC-LS2 a začala jsem fotit. Z počátku především kytičky a našeho psa. Pak jsem začala fotit i na výletech a pořád jsem si říkala, že by to chtělo sehnat nějaký koníky na focení. Ale tady v nejbližším okolí, žádní k dispozici nebyli.
Až 3.9.2006 došlo k dalšímu zvratu. Táta mi od 6-ti let sliboval, že mne vezme na dostihy a nějak se k tomu stále neměl. Právě až v roce 2006 se konečně rozhoupal. A tak jsem prvně navštívila závodiště v Praze Velké Chuchli a anglický plnokrevník se stal mým nejoblíbenějším plemenem.
Právě A1/1, především, jsou věnovány tyto stránky. Od té doby jezdím na dostihy více méně pravidelně. Častěji na podzim, když není tolik učení, než z jara.
Na jaře roku 2007 si Lenka (sestra, kterou nejčastěji uvrtám do něčeho, čeho pak lituje :-D) udělala řidičák. Samozřejmě jsem využila toho, že se potřebovala rozjezdit a začala jsem jí pomalu, ale jistě ukecávat, aby se mnou vyrazila někam po okolí fotit koně. A tak jsme během léta, fotili v Kozolupech, na Zmrzlíku, na Chotči a v Loděnicích. Dnes už jí mám tak "vycvičenou", že už sama pátrá, kdam vyrazit na focení.
V září roku 2007 jsem si koupila foťák Panasonic DMC-FZ8 a začala jsem fotit víc s ním. Z počátku se mi moc nedařilo, ale letos už to začíná vypadat nadějně. Ale mám-li být upřímná asi s ním stále neumím pořádně zacházet, protože za horších světelných podmínek (zataženo, déšť), udělám stále podstatně lepší fotky s "prckem" (DMC-LS2). Takže jsem na něho rozhodně nezanevřela a v padocku používám především LS2. Přece jen, je za maturitu, tak ho kvůli lepšímu foťáku nedám pryč, ne? :-)

Po delší době připisuji novinky. 21.6.2008 jsme se ségrou vyrazily ke kříží nad Svatým Jánem pod Skalou a jak to dopadlo? Zase jsme se potkali s koníkama :-D U Solvayových dolů byl jeden pán, který tam na vodítku pásl starého valacha Reganta a tříletého hřebečka araba Valdíka. Zeptala jsem se, jestli si je můžu vyfotit a nakonec je fotila jen ségra, protože já se fotila s Valdou :-)

Tak se mějte krásně a ať Vám koně jdou ;-)
PS: Moje fotky můžete vidět na www.staj.ufonek.net (v galerii); www.zelenimazlicci.estranky.cz (stránka mamky, fotky převážně moje); www.fotoavideozezoo.estranky.cz (moje stránka s fotkamy ze zoo); www.fitmin.cz (u některých koní); www.konskysen.cz (v galerii)
Nejvíce si cením fotek v zářijovém čísle časopisu prokone.cz u článku KRMENÍ A VÝŽIVA KONÍ od Adri Pavlišové( www.prokone.cz)